Erotické povídky

Sexuální olympiáda

Pro letošní rok bylo vypsáno historicky první konání takzvané Sexuální olympiády. Většina veřejnosti netušila, o co tam půjde, mysleli si, že to budou prostě soutěže v největším počtu orgasmů, v nejdelší masturbaci nebo v počtu sexuálních poloh během jedné minuty… Ovšem takových soutěží už bylo nespočet, tohle byly zcela nové hry, a v první řadě v nich šlo především o sport. Olympionici soutěžili v mnoha disciplínách a mnoha kategoriích, muži i ženy, heterosexuálové i homosexuálové. Přístup na hry byl přísně věkově omezen, i tak se ale Sexuální olympiáda těšila nesmírnému zájmy.

Všichni se mohli přihlásit do méně náročných, spíš žertovných disciplin, jako byly hody robertkem různých tvarů a velikostí, nafukování prezervativů na čas, močení na cíl, vyvinutí dostatečného množství energie na to, aby se rozvibroval vibrátor, pomocí šlapání na rotopedu a další.

V mužských kategoriích se soutěžilo v následujících disciplínách: ve shybech na hrazdě, kdy se reprezentant musel klasicky přitahovat bradou k žerdi, ovšem musel u toho svůj ztopořený penis zasunout přímo do roztažené pochvy sličné figurantky. Pokud už neměl síly a nedokázal přirazit až nahoru, nemohlo se mu to počítat jako hotový shyb. Podobné požadavky měly také kliky, kdy se pyj musel do vagíny pěkně ponořit. Jednou ze zajímavých disciplín byl také únik ze zajetí několika velice nadržených samiček, které vždy soutěžícího doslova zalehly a snažily se ho položit na lopatky a osouložit ho, popřípadě mu alespoň parádně vykouřit péro. Většinou se reprezentant cítil dost ohrožený, takže se mu podařilo utéct (sice u toho uštědřil spoustu kousanců a vášnivých polibků a také vybíhal ven z kruhu s erekcí) a stopoval se mu čas.

Kombinací všem možných mířících a střeleckých disciplín bylo tzv. Míření na terč – muž přistoupil ke svému „kanónu“ a pomocí hledí a mušky namířil na deset metrů vzdálený terč. Tím byla žena sedící na podstavci s široce roztaženýma nohama. Na konci hlavně toho kanónu, který bylo třeba namířit velice jemnou prací s různými páčkami a tlačítky, byl připevněný tenký robertek. Když závodník oznámil, že má zamířeno, hlaveň se vysunula do desetimetrové délky a robertek na konci buď zajel přímo do pičky figurantky, nebo se zabodnul kousek vedle. Každý závodním měl několik pokusů, a počítaly se samozřejmě ty úspěšné.

Ženy soutěžily například ve skoku dalekém, kdy měly ale ve svých kundičkách několik závažíček a ani jediné jim nesmělo vypadnout – při rozběhu ani při doskoku. Velice populární byly ženské zápasy v různých bojových odvětvích. Reprezentantky při nich samozřejmě byly nahé a dostávaly zvláštní body také za to, když soupeřku vynuceně pomocí svých prstů přivedly k orgasmu. Tyhle holčičí bitky byly vyloženě agresivní a navíc neuvěřitelně nabité erotikou, takže se není čemu divit, že lístky na ně byly z těch nejdražších.

Sex po telefonu

Veronika

Pro někoho je zakázané ovoce cestování, pro jiného nevěra a pro někoho já. Jsem pro většinu mužů zakázané ovoce, protože když jsem je už jednou měla v posteli, nemohli si to vynachválit a chtěli pořád a znova. Hledám tedy někoho, kdo má zkušenosti a ví co od sexu a hrátek chce. Miluju análek a svoji prdelku mám vždycky připravenou na pořádnou akci! Nenech mě dlouho nadrženou čekat a zavolej. Ozvi se mi na 909 467 666 a po vyzvání zadej tajný kód 52 Pošli mi SMS ve tvaru SEXCHAT VERONIKA text zprávy... na číslo 9095535

Povídky ve stejné kategorii Mix

Ze své nové přítelkyně jsem byl tak zvaně na větvi: hrozně se mi líbila na pohled i povahově a oceňoval jsem u ní i jiné vlastnosti než v mladých letech: doma si udržovala pořádek, byla ambiciózní a uměla výborně vařit. V posteli nám to dokonale klapalo, protože už jsme oba měli namrdáno svoje. Lenka byla navíc perfektní milenka. Jediná, opravdu jediná věc, co mi na ní vadila, bylo to, že jsem se do ní nemohl vystříkat. Vždycky jsme šukali jenom s kondomem, což nebylo úplně ono, nebo v neplodnýc...

Když mi bylo pět, byla jsem adoptována bezdětným párem vyšší střední třídy. I když si svoje dětství do té doby příliš nepamatuji a většinu vzpomínek mám v mlze, vím, že se můj život radikálně změnil. Nejen, že jsem konečně měla pocit, že někam patřím, ale také se mi naskytlo hodně možností, které bych v dětském domově neměla. Například cestování. Moje adoptivní máma pochází z Itálie, takže každé léto jezdím k její části rodiny alespoň na 14 dní na prázdniny. Babička s dědou bydlí několik desítek...

Anna pracuje jako sekretářka v dost významné firmě. Její pozice se jmenuje mnohem sofistikovaněji, ale na jméně nezáleží. Musí vyřizovat telefony, bavit hosty, pokud zrovna nemá šéf čas, a vařit kávu. Speciální kávu. Naštěstí se to už za ty čtyři roky naučila na jedničku. A jejím hlavním, nejdůležitějším úkolem, bylo vypadat reprezentativně. I když byla přirozeně krásná, každé ráno trávila nejméně hodinu úpravou svého zevnějšku. Měla přírodně zrzavé vlasy, které se jí navíc kroutily, a tak se sn...