Erotické povídky

Vše je jednou poprvé.

„Další!“ ozvalo se z pootevřených dveří.
Radka se pro jistotu rozhlédla a zvedla se z tvrdé lavice v čekárně. Konečně byla na řadě. Venku pršelo a i když bylo léto, byla všude poměrně chladno. Ve dveřích se minula s postarší dámou, která si ji krátce prohlédla a malinko se ušklíbla.
„Snad za sebou zavřeš dveře, ne?“ přivítala ji jízlivě sestra v uniformě, ve které měla napasovanou svou neforemnou postavu.
V modré halence s krátkými rukávy, bílých šatech na ramínka a bílým čepcem na hlavě připomínala dávno zapomenutou dobu. Pod krkem měla dokonce modrobílý odznak s červenou hvězdou a nápisem „Sloužím zdraví lidu“ … Radka sice na tu dobu nepamatovala, narodila se až po sametu, ale ze vzpomínek jejich rodičů a prarodičů věděla, že to tenkrát nebyl žádný med.

Radka zavřela dveře a konečně se dostala k pozdravu: „Dobrý den,“ řekla slušně, jak se na vycházející žačku ze základní školy slušelo.
„No dobrej,“ odbyla ji na půl huby sestra.
„Co bys ráda?“ zeptala se a podívala se hodinky. Ještě dvě hodiny, pomyslela si a mimoděk si povzdechla nad tou dlouhou dobou, která jí do konce směny zbývala.
„No, tady,“ podala Radka sestře papír, „mne posílá naše paní doktorka.“
Sestra si ji znovu přeměřila očima, poměrně neochotně si vzala papír mezi dva prsty a rychle si přečetla větu: „… Prosím o provedení preventivní prohlídky…“. Zbytek textu ji okamžitě přestal zajímat. Instrukce byly jasné – máme sice plno, ale ne pro všechny…
„Ježiš, a tos nemohla zavolat?“ řekla Radce navztekaně, hodila papír na stůl, ze stolu vytáhla lejstro a do ruky si vzala tužku. „Jméno… příjmení… datum narození…,“ začala se vyptávat a vyplňovat vše potřebné do budoucí Radčiny karty a ta na všechno trpělivě odpovídala. Vše bylo i na papírku od lékařky, ale Radka to sestře raději nepřipomínala.
Když byli u vyplňování výšky a váhy, otevřely se další dveře, ze kterých vyšla koule. Ženská ve věku sestry, ale minimálně dvakrát tak větší. Tedy okolo pasu. Jinak byla o hlavu menší.
„Tak zase za příště, paní ředitelová,“ zubila se na ni sestra, vystřelila ze sedu a málem v úklonu od ní převzala kartu.
Bečka sádla bez pozdravu odešla, sestra strčila do dveří hlavu a zavolala: „Malinko strpení, pane doktore. Máme tady novou pacientku, a …“
Z ordinace se ozvalo něco, čemu Radka nerozuměla, ale co dokázalo přerušit záplavu slov sestry.
Hluk přešel ke srozumitelnosti: „… neberem! To si neumíte poradit?“
Ze dveří se vyřítil viditelně naštvaný postarší doktor v bílém plášti, ale sotva spatřil Radku, zarazil se, malinko se usmál a úplně otočil: „Jo když je to tak…,“ zadíval se na ni a malinko se u toho kousl do spodního rtu, „…počkám,“ usmál se na Radku a zmizel zpátky do ordinace.
Radka si oddechla. V jejich maloměstě moc gynekologů nebylo, a kdyby musela cestovat jinam, ztratila by spoustu času. Sestra se na ni významně podívala a pokračovala v kladení otázek a vyplňování lejstra.
Změřila Radce tlak a do ruky jí vtiskla lahvičku s víčkem: „Zítra ráno, do osmi, přijdeš s ranní močí. A taky ti odeberu krev a pan doktor stěry. Vzorky se totiž vozí jenom ráno, víš?“ doplnila poučně. Radka zakývala hlavou a lahvičku si schovala.
„Teď běž tady do kabinky,“ kývla bradou na dveře do ordinace, „tam si odlož a pak jdi za panem doktorem,“ řekla odměřeně a podala jí vyplněné lejstro.
V kabince, která oddělovala sesternu od ordinace, byla jen židle a věšák na zdi. Radka za sebou zavřela dveře do sesterny, sundala si bundu, boty a kalhotky a v sukni a halence otevřela dveře do ordinace.
„Dobrý den,“ pozdravila doktora, který k ní seděl bokem a něco klepal do klávesnice na stole. Byl tak ve věku jejího táty, možná i o něco starší. I když seděl za stolem, bylo vidět, že k atletické postavě má daleko.
„Taky přeju hezký den, slečno,“ pozdravil s úsměvem a otočil se od monitoru k ní. A hned se zamračil: „To ti sestra neřekla, že si máš vedle odložit?“ řekl přísně.
„Aano, papane doktore,“ zakoktala se Radka a zarazila se. Všude četla, že stačí, když odloží jenom kalhotky…
„Tak proč tady chodíš oblečená!?“ máchl ukazovákem odspodu nahoru a zpátky.
„Já, …kalhotky… to nestačí?“ pípla zmateně.
„Ne, to rozhodně nestačí. Musím ti zkontrolovat i prsa, a to se jaksi přes halenku a podprsenku kontroluje celkem těžko, ne?“ vysvětlil jí odměřeně a napřáhl k ní ruku.
„Tu kartu mi dej,“ dodal smířlivěji, „a odlož si tady, ať se nezdržujeme,“ dodal, kdy mu kartu podala a chtěla se otočit zpátky ke kabince. Ukázal jí na věšák za dřevěnou židlí vedle jeho stolu a zahleděl se do karty.

Zmatená Radka neřekla ani slovo, ani jí nenapadlo protestovat. Rozepnula si knoflíček a zip na boku sukně, sundala si ji a pověsila na věšák. Když si rozepnula poslední knoflíček u halenky, nenápadně se podívala na doktora, ale ten se věnoval studiu její karty a lístečku od její lékařky. Halenku pověsila vedle sukně, a za pár okamžiků tam visela i podprsenka. Chlad, který ji ovanul, jí na těle nadělal husí kůži. Zakryla se, co nejvíc uměla a chtěla si sednout, ale doktor ji zarazil: „Počkej, něco ti pod tebe dám… Ať tě nezebe zadeček,“ dodal.
Natáhl se, z hromádky vytáhl papírovou utěrku a podal jí Radce. Ta si musela na chviličku odrýt klín, aby utěrku od doktora převzala a dala ji na židli. I ten okamžik mu stačil, aby se podíval. Nemohl si pomoct. Na doktora studoval jen kvůli otci, a když si vybíral obor, šel tam, kde ho to, jako mladého kluka, lákalo nejvíc. Jenže představy a skutečnost se v mnohém rozcházely. Třeba ta tlustá, namyšlená fuchtle. Chodila k němu a svoje problémy si jenom vymýšlela, aby se jí tam alespoň někdo dotkl. On. Protože musel. Tahle kost mu ale spadla z nebe… Mladinká, štíhlá a nezkušená panenka s dlouhými vlásky a skoro dětským obličejem.
Radka se posadila na kraj židle s nohama stisknutýma křečovitě k sobě a rukama překříženýma na hrudníku. Husí kůže ji vyskákala málem i na dlaních. Tentokrát to ale chladem v ordinaci nebylo.

„Jsi ještě panna, nebo jsi už měla kluka?“ zeptal se, když odložil lejstro i papírek stranou. Upřeně se jí podíval do očí a Radka okamžitě zčervenala.
„Pan…“ polkla na sucho, „panna,“ špitla.
„Dobře. Máš nějaký problém s močením, při menstruaci, nebo i jiný?“ ptal se dál, jako kdyby si objednával minerálku.
Zavrtěla hlavou: „Ne,“ špitla, ale po chvilce dodala: „No když to mám dostat, tak mně hrozně bolí podbřišek.“
„To bývá časté. Z toho nemusíš mít strach, ale raději se na to podíváme. Stolici máš normální? Kdys byla naposledy na velké?“
„Ráráno,“ zakoktala se znovu. Ty otázky jí byly hodně nepříjemné. Už nějakou dobu litovala, že je tady a ne u nějaké doktorky. I za cenu cesty do vedlejšího města.
„Tak jo. Teď se postav, jednu ruku si dej za hlavu a druhou volně podél těla,“ řekl jí a postavil se jako první.
Radka poslechla. Nerada, ale on byl doktor a jako takový, na ni jistě nebyl zvědavý jako chlap, ale jako lékař, myslela si. Od pravdy byla vzdálená asi jako Pluto od Slunce. Byl na ni zvědavý jen jako chlap.
Posunul jí ruku víc za hlavu, podebral jí pod levým prsem a začal zkoumat, jestli tam nemá nějakou bouličku. Jediná boule, která ale v ordinaci byla, byla ta na jeho kalhotách. V těch mu tuhnul jeho bojovník a on jenom litoval, že ho do ní nemůže jen tak vrazit. Vystřídal jí ruce a začal s průzkumem pravého kopečku. Pevná prsa, která se pyšně vypínala dopředu, byla přímo nádherná. I jahůdky vystoupily a ukázaly svou velikost a pravou barvu. Pomohl jim. Ta mladá stejně netušila, jak má vyšetření probíhat, takže… Vzal jednu mezi prsty a jemně ji mezi nimi promnul. Ještě druhou… Trochu se naoko zamračil a promnul je obě najednou.

„Dej si nahoru obě ruce,“ řekl starostlivě a Radka poslechla.
Postavil se za ní, prsa jí podebral oběma dlaněmi, palci a ukazováčky promnul jahůdky ještě jednou, z prsou sjel po bříšku až pod něj a skončil na nádherně klenoucích bocích.
„No, dobrý, nic hmatného tam nemáš,“ řekl konečně, sundal z Radky ruce, ustoupil bokem a pohledem zkontroloval kulatý zadeček. Radka si okamžitě dala ruce přes prsa i klín, otočila se k němu a oddechla si. Má to za sebou. Skoro, uvědomila si, když kývl rukou směrem ke křeslu: „Tak si vylez nahoru a uvolni se.“
Nohy jí zdřevěněly, ale i tak se na nich došourala k tomu monstru, podobnému středověkým mučidlům. Oproti nim mělo sice měkké polstrování, ale Radka se i tak cítila jako před inkvizicí. Vyhoupla se nahoru, opřela se a nohy zapřela do držáků. Doktor se posadil na malinkou židličku, přijel až pod její nohy a zmizel Radce ze zorného úhlu. Jen ucítila, jak jí tlačí na kolena a nutí jí tak dát nohy od sebe. Povolila a poskytla mu pohled na svůj poklad. Nebyl sice první chlap, který ho viděl, ale to neznamenalo, že by se ukazovala každému na potkání.
Viděli ji jen Marek loni na lyžáku. S Milanem a Jarkem. A Luboš, na výletě v Praze. Ale jinak nikdo! Doktor se začal zabývat svou prací a Radka vzpomínala na to, jaké to bylo poprvé, když nechala Marka spolu s ostatními, aby se koukli. Byla to vlastně její hloupost, že se se Sárou nechaly vtáhnout do té pitomé hry a nepoznaly, že kluci jsou na ně domluvení. Hráli karty. O fanty. Za půl hodiny byli všichni ve spodním prádle. Styděla se jako nikdy, ale aby hru ukončila, se jí nechtělo. Nechtěla dostat trest, který, jak se dohodli, dostane od ostatních ten, který nevydrží. Spoléhala na Sáru. Jenže ta si hrála na hrdinku taky a ani ona nechtěla být první, kdo řekne dost. Po dalších několika hrách byla nahá a Sára jen v podprsence. Už neměla co dát, takže další hra pro ni, už byla na úkoly. A ten zněl - sundej Sáře podprdu. Kluci z toho měli bžundu a se nesnažili skrývat svůj smích, ale ani své vzrušení ze dvou nahých spolužaček. Sára se nebránila, naopak se k Radce pootočila zády, aby lépe dosáhla na háčky. Podprsenka letěla na hromádku a kluci se mohli konečně podívat na další kozy, i když jen na krátkou chvilku. Sára se schoulila a celkem slušně před zkoumavými pohledy zakryla. Další prohraná hra ale pro Sáru znamenala konec skrývání. Musela se postavit a každému klukovi svoje vnady ukázat. Další hru prohrál Milan, a tak byl na tom stejně, jako holky. Radka poprvé v životě viděla, jak vypadá klučičí chlouba v celé kráse, navíc ve své nejpevnější fázi. Milan se, proti oběma holkám, nijak nestyděl, takže i když se snažily uhýbat očima, mohly si ho pořádně prohlédnout. Pod ním se mu houpal pytlík, schovaný v houštině chlupů. Jen tak, z legrace, se před každou postavil a nabídl se k detailnímu prohlédnutí. I když byly zvědavé, ani jedna šanci pořádně nevyužila a se strojeným smíchem si obě zakrývaly obličej. Ve skutečnosti jim oběma z myšlenky co bude dál, trnulo v zátylku. Další Radčina prohra vzápětí nemohla znamenat nic jiného, než že se tentokrát předvede ona. Musela se postavit před každého kluka, dát nohy od sebe a vystrčit ji na něho. A navíc si ji musela i roztáhnout, aby si mohli prohlédnout co nejvíc. Sára se pak předvedla na všech čtyřech, kdy ji musela každému nabídnout zezadu. Když zazněl další úkol pro Jarka, že má dát Radce pusu na zadní dírku, už nevydržela a hru razantně ukončila. Nechtěla být první, ale byla. Sára byla ráda, i když dělala ramena, že to nebyla ona, co nevydržela. Za trest pak Radka ukazovala buchtičku všem třem každý večer, až do konce lyžáku. Ukazovat ji, bylo pro ni mnohem schůdnější, než aby se jí někdo dotkl.
Celý příběh jí proběh hlavou rychlostí blesku a sotva jí roztáhl lupínky od sebe, byla zpátky.
„To se mi nějak… Říkalas, žes kluka ještě neměla, ne?” ujišťoval se doktor a koukal jí s nedůvěrou do dírky.
„Ne,“ pípla. Přece jí ten Lubošův prst, nemohl o poctivost připravit! Nebo tam měl dva? Nebo když byl o kousek vedle… Ne! To taky nejde!
„Neměla,” potvrdila s jistotou
„Hm, tak nevím. Mezi ty, co blánu nemají, nepatříš. Máš ji, teda její zbytky. Takže ještě jednou. Mělas kluka, nebo ne? Nebo sis tam něco strkala?” zeptal se znovu, nadzvedl se a přísně se na ni podíval zpoza jejich nohou.
Nechtěla, ale nakonec vyšla s pravdou ven: „Já nevím, ale možná za to jeden kluk může,” připustila nakonec.
„Najednou je to jinak? Jak?” chtěl vědět doktor a Radka, ač nerada, ze sebe začala soukat svůj první zážitek, kdy se jí tam někdo dotkl.

Bylo to někdy letos v květnu, na dvoudenním výletě v Praze. Domluvili se celá třída, že už mají věk na to, aby vyzkoušeli démona jménem alkohol. A výlet s noclehem byl skvělou příležitostí. Večer, sotva se za učitelkami zavřely dveře, slezli se na jednom pokoji a vytáhli pracně uloupené, ale hlavně ještě pracněji schovávané zásoby. Holky pily většinou víno a kluci zkoušeli i experiment s Danovou slivovicí. Radka, jako jediná holka, ji ochutnala taky. Obrátila skleničku do sebe a tekutinu poslala do krku. A hned potom měla pocit, že se už nikdy nenadechne. Jako kdyby spolkla roztavené olovo. Rozkašlala se a rychle to zapila vínem. Z očí ji tekly proudy slz, takže sotva zjistila, že neumírá, šla se raději trochu poupravit. Zvedla se a měla co dělat, aby udržela rovnováhu. Motala se jí hlava a ostatní spolužáky vnímala jako z dálky. Když se k ní u dveří přidal Luboš, byla i ráda, že má doprovod a může se o někoho opřít. V pokoji, který obývala ještě s dalšími třemi holkami, si sedla na postel, vytáhla kapesníčky a začala si utírat rozmazanou řasenku z obličeje. To, že si k ní Luboš přisedl, vlastně ani nevnímala. Až když jí vzal kolem ramen a políbil, ho vnímat začala. Líbilo se jí to. Nevěděla jen, jestli se jí motá hlava víc z alkoholu, nebo prvního políbení. Nechala se položit na postel a nechala ho, aby jí zajel pod tričko i podprsenku. Bylo to nádherné. Nechala si tričko vyhrnout pod bradu, nechala, aby tam putovala i podprsenka. A nechala ho, aby jí polaskal kozičky pusou a jazykem. Vrněla jako kočka na seně a dole cítila, jak jí tepe srdce a rozlévá se tam teplo. Nechala ho, aby jí sundal kaliopky a kalhotky jí dal ke kotníkům. Byla před ním nahá a ani se vlastně moc nestyděla. Chtěla to. Chtěla, aby to své poprvé už měla za sebou. Když jí dole olízl a polechtal na krajíčku pipinky, zasténala a poprvé přišla k orgasmu jinak, než jen sama se sebou. Když jí ale zajel prstem dovnitř, zabolelo to a najednou už nechtěla. Dala nohy k sobě a chtěla vstát, ale Luboš jí to nedovolil. Skoro násilím jí přinutil, aby si znovu lehla a pustila ho zpátky k buchtičce. Svým horkým jazykem a šikovnými prsty, ji přivedl zpátky na okraj, kdy si myslela, že zase vyletí z kůže. Když se ale dotkl okraje dírky, byla okamžitě o půl metru výše a nohy měla u sebe. Luboš se ale odbýt nedal ani podruhé. Podebral ji pod zadečkem, posunul si ji zpátky k sobě, zvedl jí nohy nahoru a zabořil obličej zpátky do puklinky. Jazykem ji znovu zavedl na okraj propasti a pak jí strčil prst do druhé dírky. Nejdříve chtěla uhnout znovu, ale Luboš ji už držel mnohem pevněji, a tak mu nedělalo žádný problém, aby k jednou prstu, předal i druhý. Nebolelo to a dokonce jí to bylo, i když ne hned, příjemné. Luboš vytáhl prsty ze zadečku, posunul se za Radkou a do zadní dírky jí místo prstů nacpal svůj kolík. Udělala se znovu. A když do ní stříkal, tak ještě jednou. Bylo to nádherné, ale když jí řekl, aby mu ho vzala ještě do pusy, urazila se jak hřebík, řekla mu, že je prase, oblékla se a z pokoje utekla. Do konce školního roku s ním nepromluvila. A to za ní dolízal skoro každý den!
Doktorovi ale řekla jen o těch prstech v pipince. Detaily, které se jí teď při vzpomínání honily hlavou, si raději nechala pro sebe. Ten ale věděl vše, co potřeboval. Holčina si myslela, že o panenství ji může připravit jedině ocas.

„Tak podívej. Ten zbytek, který tady máš, už nehraje žádnou roli, takže tě vyšetřím klasicky,“ oznámil jí suše a na prst si vymáčkl trochu gelu z tuby.
Ani nečekal na její souhlas, levou rukou roztáhl lupínky od sebe a ukazovákem s prostředníkem zajel do ní. Radka jen hekla a už cítila, jak ji prohmatává zevnitř a druhou rukou po podbřišku. Ze začátku to bylo nepříjemné, i když jí nic nebolelo. Ale když tam byl už nějakou dobu, začala dole pociťovat slabé mravenčení. Probral jí každý kousek, nahoře, dole i zboku… Trochu prsty povysunul a začal znovu. Nahoře, dole… Povytáhnul, nahoře, dole… Když skončil u vchodu, zajel do ní ještě jednou a zatlačil silněji. Nechtěla, ale i když se kousla do ruky, vypustila ze sebe slabé zasténání. Doktor poznal, že se jí jeho vyšetření líbí. Nelenil a palcem ji pohladil po místě, kde se schovává hrášek. Zatlačil, pohladil… a Radka nevydržela. Ztuhla a pak, i když se snažila zůstat klidná, malinko zavrtěla zadečkem nahoru a dolů. Tohle se prostě vydržet nedalo.

„Zkoušelas někdy anál?“ zeptal se, jako kdyby se Radce nic nedělo. Ta ho sice slyšela, ale odpovědět nemohla, protože kdyby otevřela pusu, musela by začít křičet.
„Tak co? Pustila jsi někoho do zadečku?“ zeptal se znovu a zlomyslně zatlačil na hrášek.
„Mmmm!“ vypustila z pusy, když z ní dala ruku pryč, „anoó! Jednooou! …,“ zakníkala přiznání a při nové vzpomínce na Luďkovu masáž kapitulovala.
„Íííůůůmm!“ vykřikla, zakvedlala zadečkem a prsty zaryla do polstru mučidla. Inkvizitor a doktor v jedné osobě se v duchu zasmál a vytáhl z ní prsty.
„Tak ti zkontroluju i ten,“ oznámil jí, na ukazovák si vymáčkl další housenku gelu a opatrně se jím dostal do druhé dírky. Radka byla mimo. To, že je najednou o kousek níže zpozorovala, až když k jednomu prstu přidal i druhý. Z jedné vlny ještě neslezla a už se vezla na druhé. Doktor zkušeně nahmatal místo, které jí dělalo nejlépe, zatlačil nahoru a druhým prstem zajel do horní dírky.
„A…, a…, ááááá!!“ nevydržela znovu a rozklepala se tak, že málem spadla z křesla.
„Myslím, že je vše na místě, jak má být,“ zkonstatoval, vytáhl prsty ze zadečku i pipinky a šel si je umýt. Radka zatím přicházela k sobě. Takový výbuch ještě nezažila. Ani s Luďkem, a to si tenkrát myslela, jak to není silné. Doktor se domyl, vzal několik papírových utěrek a položil je Radce na břicho.
„Utři se,“ poručil jí a pak pozoroval, jak se snaží utřít se nejen od gelu, ale i od vlastních šťáv.
Radka se snažila, jak uměla a u toho se hrozně, hrozně styděla. Ne za to, že leží před doktorem rozcapená jak žába, ale za to, jak na vyšetření reagovalo její tělo.
„To se stává i jiným,“ řekl jí doktor, aby ji uklidnil, ale ona se do hanby propadla ještě víc. Věděla, že ví, ale kdyby o tom alespoň nemluvil…!
Seskočila dolů, oblékla se do sukně, podprsenky a halenky a při odchodu jí do ruky strčil ještě její kartu.
„To dej sestře,“ usmál se na ni, „a zítra ráno na stěry. Nezapomeň!“ rozloučil se s ní. Koktavě mu řekla na shledanou a konečně zmizela za dveřmi kabinky. Tam se skoro rozklepala a rozbrečela. Pod sukni si natáhla kalhotky, vzala si bundu do ruky a vešla do sesterny, kde už čekala další pacientka.
„Nějak ti to trvalo,“ svlažila jí studenou sprchou sestra a kartu jí vzala z ruky. Stejně koktavě jí řekla na shledanou a spěchal pryč, ven na čerstvý vzduch. Před střediskem se konečně pořádně nadechla. Tak o tomto zážitku, se nesmí nikdo dozvědět, řekla si, sotva nabrala vzduch do plic. V koutku duše se ale přistihla, že se na zítřejší ráno tak trochu i těší.
© Stalinka®

Sex po telefonu

	Baculka
	Jsem věčně neukojená baculka, která potřebuje perverzní šukání. Zastrč mi ho hluboko do kundičky a tvrdě na ní svým chlapákem dorážej. Anál mi dělá také velmi dobře a kouřit tvýho ptáka budu tak, že nebudeš chtít, abych někdy přestala. Udělám tě na 909 460 030 a po vyzvání zadej tajný kód 09 Pošli mi SMS ve tvaru SEXCHAT BACULKA text zprávy... na číslo 9095535

Povídky ve stejné kategorii Poprvé

Zapíchat si s holkou, to byl můj sen od té chvíle, co jsem pochopil, nač mám čůráka. Často jsem si ho „honíval“, jak to jen šlo a hledal příležitost, kdy a kde si to hned udělat. A k sexu se mi naskytla příležitost poměrně brzy.

S kamarádkou Zdeňkou jsem se o prázdninách ve na brigádě ocitl sám ve skladu vlny. Chvilku jsme blbli, flákali se a skákali na vlnu, což nás ale brzy přestalo bavit.

„Co budeme dělat? Jsme tady úplně sami?“ špitla najednou Zdenka.

„Asi...“

Zdenička se mě přímo zeptal...

Ctihodný otče, přišla jsem, abych se vyzpovídala, začala Markétka a poklekla ve zpovědnici. Otec za stěnou s malým okénkem pokýval hlavou a konejšivě řekl: Ano dítě, ano Markétko, smyj ze sebe svoje hříchy. A v duchu si páter myslel: Copak, že by se Markétka zapomněla za poslední týden promluvit? Nebo že by ošklivě smýšlela o svých rodičích, kteří patřili k nejlepším členům církve a její pravidla na své jediné dceři přísně vynucovali?

Ale Markéta se rozpovídala o něčem, co páterovi vyrazilo d...